GAMBIT (J´adoube / Dotýkám se, rovnám)
(hudba Neckář, Bauer / text Neckář)
Hlavu mám těžkou jak setmělé nebe
milý je daleko a srdce zebe ...
1) Ledová mračna tě peřinou obalí
spiknutí mrazu a majáles agónie
čas vlků kdy se noc blíží k ránu
do rytmu šeptaná slovíčka zabolí
horký dech splašený, prosím, tak úzko mi je
opojná vůně co čpí po durmanu
2) Krví se barevná paleta pročistí
tak blízko vrcholu v náruči euforie
v přivřených ústech máš ještě chuť spánku
svědomí z vlhkého polibku znejistí
ustlané lůžko v blátě historie
každým tvým nádechem mám na kahánku
BR: Láska je pouťový los
někdy zastudí, bolestí míchá
pohlédni na budoucnost
pár vteřin ticha a u srdce píchá
RF: Kolena chřestí jak kastaněty
slova zadrhnutá v půli věty
dopíjím s úsvitem tvoji šťávu
klamu, ztrácím hlavu
ztrácím hlavu ... ztrácím hlavu
Hlavu mám těžkou jak setmělé nebe
milá je daleko a srdce zebe
SP: Vtáhne do děje
jak tón beznaděje
žár obavy spálí
hru jsme rozehráli
věčnou ránu sečnou
Závěr: Hřeje na boku polapená - se chvěje
kleje na světle vyděšená - naděje
spěje ke zmaru partie má - pozdě je
pozdě je, pozdě je, pozdě je ...
MATADOR (26.4.1937
(hudba Bauer, Homola / text Potměšil, Bauer)
1) Hnán výkřikem dav šílený na nohou
stůj, ticho je chrám
já projdu se zahradou kopyt a rohů
jako páv, jako král
aréna je má, už vítěze zná
2) Tak dupou a tancujou, oheň v žilách
a krev se pění, kytaro hraj
BR: Jak Pyrenejských hor duše má se dotýká
a roste v ní můj vzdor - z téhle země jsem i já
RF: Z hor, z té skály dýchnou staletí
zaprášená, neukojená, rozpálená zem
- z té já narozený jsem!
3) Flamengem mám vydlážděnou cestu tmou
chci na smrt se rvát, chci za svobodou
BR: Kde Pyrenejských hor duše má se dotýká
a roste v ní můj vzdor - z téhle země jsem i já
RF: Z hor, z té skály dýchnou staletí
zaprášená, neukojená, rozpálená zem
BR: Kde Pyrenejských hor duše má se dotýká
v ní hrdost, pýcha, vzdor - z téhle země jsem i já
RF: V té skále píšou staletí
zaprášená, neukojená, rozpálená zem
- z té já narozený jsem!
MAROKO I (Bída miluje společnost)
(hudba Neckář / text Neckář)
1) Spávám, smutek nad hlavou rozevlátý
štěstí zašlápnu plochou paty
rajskou hudbou je dlouhý
bolestný noční sten
sílím z hlouby myšlenek jedovatých
lidská pýcha je můj sladký hřích
mávnu do vzduchu rázem
ješitnost sklízím jen
RF: Dej mi co v tobě plá
hladové myšlenky láká
smůla je mrcha zlá
potáhne větrem se zalyká
polykám prach ... nevzlykám
SP: Zachytí signál nouzové zprávy
v konturách drží se prach
zasvítí - jméno jak cyankáli má
nepočká, nepočká
nasytí chutná minutu slávy
v útrobách zní na poplach
do sítí stáhnu vše co chytit se dá
kdo mě zná, utíká ...
2) Svírám místo družky klení a splín
chladnou herezi z kanoucích slin
nemám stín a tím pádem
zůstávám žebrákem
žárem matky nedobré zkažený syn
ruka pod sukní Mony Lízy
šikmá figurka z Pisy
výhrůžná za křivým sklem
MAROKO II (Doba jedovatých myšlenek)
(hudba Bauer / text Neckář)
1) Prodavač snů se uklání
v propadlé tváři tančí dým
nepromluví a otráví
slovo je zásah bez modřin
2) Vypustí nářek do trávy
falešné tóny posílá
prokletý zákon oktávy
osmkrát šanci má
SP: Pláč a smích v náznacích
rozkvétá na spáncích
žár i mráz do tvých řas
zaplétá na důkaz
3) Pokaždé příběh vypráví
a jeho síla mění čas
oslepí září ze slávy
na zázrak nachytá
BR: Návnadu házenou mezi dráty
náladu spálenou opiáty
zasekne háčky kamkoliv jdeš
na posměváčky dosáhne lež
na očích klapky má
RF: Dýchá, ta pýcha člověka
ve stínu závisti čeká
zlo není daleko
kam kráčí on jde blízko v jeho stopách
zavládne shon, když zavítá
je v řádu tmy, zná zápis bídy v notách
vstupné na sny vybírá
Smutnící brach při hádankách
eskamotér z nešťastných her
na zápalkách - najde vinu
rozhýbe prach - najde vinu
rojí se v tmách - najde vinu
smutnící brach - najde vinu
LAMENT
(hudba Neckář / text Neckář)
1) Bílý jezdec:
V sobě mám asi noc
nevím kam se dá skrýt
spánek nejde na pomoc
tíha nechce odeznít
zívám, už si hloupě připadám
jen liduprázdné představy
jak nudné ticho vyhrávám
do všech stran zván
2) Na duši černý strom
do hlíny vsazený
kořeny vrostlé, zdá se mi
jak vrány nocí hnány
krouží, větve choulí postavy
jejich vůni dávno znám
však hlavu mou nepobaví
neusínám - sám
NOKTURNO
(hudba Neckář / text Neckář)
1) Bílá dáma:
Temná noc uloví ráda
úpis má zakrytý nahotou
uvidí, kdo nedohádá
za tou krásou vykrvácí
nemůže už dýchat najednou
2) Černá dáma:
Každý se otrokem stává
mizí i jistota v kolenou
slabý jak zkosená tráva
pro mé tělo rozum ztrácí
nemůže už dýchat najednou
3) Obě: Nespí a do noci blouzní
horečný poeta zaslepený
marně vášni se vzpouzí
BR: Bílý jezdec:
Pomalu na jehlách hyne boží syn
buď moje závislost, rajský plyn
fintivá špína jak Mesalína
po těle prahne, do slabin sáhne
neříká dvakrát prodejná matka vin
BR2: Oba: Na kůži chlad, nesmím se bát
Obě: Na kůži chlad, nesmím se smát
Všichni: Na kůži chlad, nesmím se bát
ani smát, ani smát, ani smát
4) Bílý jezdec: Krví jsem podepsal zkázu
Bílá dáma: tak tě požírá
Černý střelec: lačná jak ochota ke snění
Černá dáma: stále dotírá
Bílý jezdec: proti ní boj vést nedokážu
Bílá dáma: vlastně umírá
Oba: těžko se mi dýchá najednou
5) Černý střelec: Prodává náruč svou dráže
Černá dáma: smutek nosívá
Bílý jezdec: bojím se jejího svádění
Bílá dáma: ta neprosívá
Černý střelec: na dálku pohledem sváže
Černá dáma: někdy blouznívá
Oba: těžko se mi dýchá najednou
6) Černý střelec: Nemá ta žena mít soucit
Obě: pozdě naříká
Oba: když její dotyky nebolí
Obě: sebe odmyká
Oba: mátožně stínem se ploužit
Obě: proč neutíká
Všichni: těžko se tak dýchá
RF1: Obě:
Proud strhává
tělo dodýchává
hlína měkká jako řeka
na něj čeká
Pláč slýchává
zlobu očekává
proč se vzteká na člověka
když ho leká
RF2: Oba:
Do paměti se vkrádá
okolo prstu omotá
jen se mihotá
zuby drkotá
srdce nemá
je falešná a zrádná
když do těla se zavrtá
bere po kapkách
oči na stopkách
ústa němá
MALÁ ROŠÁDA
(idea Neckář, Bauer)
VIS MAIOR
(hudba Bauer, Neckář / text Neckář, Bauer)
1) Jak lístky čajové se krčíme na mokrém dně ve snách
v pažích nás kolébá jen hustá tma obchází po špičkách
2) Co zbývá mrtvých slov, když smutná píseň duší zasmýká
to dítě ukryté hluboko v nitru stále naříká
a lká tvoje KA
BR: Jsme bludný kruh, tak otáčíme se
kam nás jen vášně donutí
vyhaslá něha záštitu nese
po každém hadím kousnutí
se zdá - vyšší moc - touha
hluboká, vlezlá
probudí ze sna
RF: To je to místo, to je ten čas
tady zapalte ohně, ať nás nespálí mráz
to je to místo, jsme tu ve správný čas
je v našich myslích, v nás
SP: Spoutá a čeká, síť z dlouhých per
má mořskou příchuť bůh solitér
jen rány drásá vlhká sůl jak ostří ker
vysaje zášti pláč hudby sfér ...
... chci slyšet zaznít hudbu sfér
SYBERIA
(hudba Neckář, Bauer / text Neckář, Potměšil)
1) Čas nehybných plání v údivu
schová tváře v závěji
do provlhlých skrání kousne mráz
sváže tmou a meluzínou
jen hádavá hra na tabulkách skla
záblesk nepatrný přidá
do dunění kol, do zápisu v moll
naléhá, když zašeptá
BR: Nápěv dotěrný
jednokolejný
závrať po vteřinách
nápěv marnivý
sníh jak ohnivý
vznáší se v synkopách
RF1: Let náhle ztrácí síly
tak málo světla zbývá
dálka je nedozírná
lže - netečná, lhostejná
2) Vzdálená hvězda Sírius
čistá a něžná studená
paprsky dávají se v klus
myšlenka napůl vysněná
rozum a víra, chladný cit
oheň a síra v zajetí
oko jak uhel antracit
čas fantazie, dojetí ...
3) Ztracený život člověčí
na sněhobílých obrazech
tam kde se nikdy nebrečí
a k modlitbám nezbývá dech
na duši sáhne věčný led
pláň bez barvy a bez tepla
promrzlé hejno dá se vlet
pokaždé vítr osedlá ...
RF2: Let náhle ztrácí síly
tak málo světla zbývá
dálka je nedozírná, lhostejná
na půli cesty přání v šálivých snech
pod tíhou vyčerpání mátožný dech
... nezbývá dech
SP: Čára z pražců sbíhavá
proč nechce vymizet
v tom rytmu zůstává
zní každou chvíli
SHAH MAT (Koncovka sedmi na osm)
(hudba Bauer / text Neckář)
1) Je cítit prašným obzorem
jak rozpálený šém
glazura vylitá do forem
ruce od trnů ostružin
a v zorném úhlu stín
jasní rozemletým fosforem
2) Možná jsou vidět bezbranné
mátohy loudavé
jen vítr vyhrává do kroku
opuchlá víčka bezesná
a ústa nehlesla
pod tíhou naplavených roků
Tak tedy míjíme
duchy svých vzpomínek
ubohé žebráky
v příkopu cest
jen koutkem oka snad
nebo tě šálí zrak
zažloutlé obrázky
sečtené resty
RF1: Nádech dlouhý
výkřik touhy
v horké tváři třas
nádech dlouhý
pocit pouhý
vždyť se vrátí zas
po setmění jako láska
jak záchranný pás ...
... pořád tam čekají
a když jsme prošli
posbírají své vzpomínky
3) Otrhaní v tichu zmatení
se v našich stopách vláčejí
a stesk je pohání - kdovíkam
neúplatná síla vrtkavá
kára stará hrkavá
nás kus po kousku dohání
RF2: Nádech dlouhý
výkřik touhy
ať se vrátí zas
za soumraku jako láska
která ztrácí jas
vytoužená jako láska
jak záchranný pás ...
... dohání nás
SP: Odmítnou vyblednout
svéhlaví
stíny co poutají
tak odmítnou odlétnout
se svítáním
s prvním raním zakokrháním
SVÍZEL PŘÍTULA (Bonus)
(hudba Bauer / text Neckář)
1) Má vlasy jak chomáče bodavých včel
trávou se courá
a do vůně révy přidá svízel
zamíchá
já ji chtěl
nedýchám
2) Je ostrá když čepel tančí po zádech
dráždivě svůdná
a hlína se smývá lépe než krev
přítulná, bere dech
kdo ji měl a směl
tak toho ať sám ďábel zatratí
BR: Předtucha, cit, bosou nohou dráždit
tu mrchu co po nás všech sahá ze zvyku
jednou zdolá a ty půjdeš z kola
za smíchu půlnočních snílků, básníků
vždyť všechna krása se sytí ze smrti
Chtěl ji chtěl, ať ho ďábel má
na na ná na na na...
3) Jen rozpaží objímáš havraní spár
polibky tíží
pak žiletky kousnou v zákrytu čar
závaží která nic neváží
zanechte všech planých nadějí
RF: Ústa voní po jehličí
jazyk po blínu chutná
od bolesti nezakřičí
divá sudička smutná