Zdroj: PAYO (21.2.2005), autor Pavel "Payo" Merkl
Kapela CRUEL (dříve CRUEL BARBARIAN) před nedávnem zveřejnila na svých stránkách dvě zbrusu nové skladby z chystané, již páté, studiové desky. No a protože se mi melodická hudba CRUEL spolu s kvalitními přemýšlivými texty líbí, zkontaktoval jsem kytaristu Pavla Bauera, který mi pohotově a velmi fundovaně odpovídal (druhá polovina rozhovoru se zvrhla do „odbornějších“ témat, ale podle mého hodně pomůže začínajícím či středně pokročilým kytaristům, ostatní alespoň uvidí, že hrát na kytaru není žádná sranda :-))…
Ahoj Pavle! Přišel jsi do CRUELu z kapely GUERNICA. Jaký to mělo důvod? Chtěl jsi dělat něco trochu jiného? Nebo jsi neměl v GUERNICA „bandu“ potřebný tvůrčí prostor?
Nic takového. GUERNICA se obyčejně rozpadla. Doplatili jsme (jako spousta dalších kapel) na celkovou recesi koncertování v druhé půlce 90-tých let. V té době prostě najednou nebylo kde hrát, rockové sály a kluby chcípaly jeden za druhým, nové takřka nevznikaly a my jsme postrádali smysl v neustálém zkoušení. Aby kapela „žila“, musí lidem „živě“ hrát, jinak se z ní stane „projekt“. A to je v současnosti GUERNICA :-). Máme s Jakubem rozpracovanou studiovou nahrávku (9-10 skladeb), na které průběžně čas od času pracujeme, a rádi bychom věřili, že ji letos doděláme. Jako každý rok. Snad to konečně vyjde :-). Ochutnávkou jsou 2 roky staré demosnímky „Matador“ a „Vpád do života“, které hrajeme s CRUELem a jsou ke stažení na „Cruelích“ stránkách http://www.cruelband.net.
Byl jsi to ty, kdo trápil své hlasivky ve sborovém zpěvu na debutní desce „Divadlo bolesti“? Už zde začala spolupráce s CRUEL?
Šmarja, nevím :-)… Pamatuju se, že jsem kdysi v mládí na žádost Marka Neckáře něco vymektal v „Hajný je lesa pán“ a dodnes mne budí studený pot. A ano, dalo by se říct, že někde v této prehistorii začala moje spolupráce s „Nejkrutějšími a ke všemu Barbánky“ :-).
Vlastním dvě cédéčka CRUEL, ale ani jedno není lisované, jsou to vypalovačky. Chci se tedy optat, zda-li se nějaké vaše CD ze čtyř doposud vydaných objevilo na lisovaném kotoučku, či byly k dispozici pouze vypalovačky a zda-li je i přes tento „handicap“ berete jako regulérní desky?
Pro kapelu(y) jako jsme my jsou CD-R přímo nutnost. Je to otázka nákladů a prodeje, nemá to cenu rozebírat, všichni vědí o co jde. Snažíme se aspoň o normální přebaly. Lisovaná CD jsme ještě neměli, ale další nahrávka tak vydaná bude, výrobní náklady se, díkyčertu, za posledních pár let natolik snížily, že se od určitého množství CD naprosto nevyplatí vypalovat. Ad. poslední část otázky – když je jako „regulérní“ desky vezmou fanoušci, náš názor je irelevantní :-).
Zajímavá postava v historii CRUEL je Lída Finková. Počítáte s její spoluprací (pokud by měla chuť a čas) i na budoucích nahrávkách? Podle mého výraz kapely slušně obohatila…
Už jsme se s Lídou pár let neviděli, nějak to nevycházelo, ale pochopitelně se jí hodláme drze zeptat, zda by byla ochotná opět něco zazpívat. Ale těch oslovených zpěváků/zpěvaček bude zřejmě víc (rádi bychom například Pavlu Forest z KING SIZE), bylo by hezké mít alespoň jednu píseň s několika rozdílnými hlasy, zkrátka využít všechen „dostupný potenciál“ :-). Snad budou souhlasit…
Počítáte i s využitím houslí a dalších libozvučných nástrojů? Na vašem aktuálním dvoupísňovém promu chybí… Nebo se změnou názvu z CRUEL BARBARIAN na CRUEL chcete dělat trochu jinou muziku, více progresivní a spíše kytarovou a s využitím „okrasných“ nástrojů nepočítáte?
Všechny nástroje jsou libozvučné, když se na ně umí :-)… Určitě s nimi počítáme. Je sice pravda, že ta větší kytarovost je na demu malinko cílená, přece jenom se jedná o pracovní promo demo, ale na desce se určitě objeví nejen neodmyslitelný houslista Petr Chvojka a jeho spoluhráči z orchestru, ale rádi bychom více zapojili i syntezátory a samply. Zkrátka zhutnit zvuk a přidat barvy - to je náš cíl :-).
Názvy nových skladeb jsou dosti nezvyklé. „Shah mat“ – tak zde tuším, oč se jedná, ale probůh, co má znamenat „Svízel přítula“?
Tak tady jsem musel požádat bližního svého z kapely a to přímo Marka Neckáře, tvůrce našich fantaskních slovomalebných textů. Nuže, Marku :-)… jako jde v šachu o zabití krále - tedy o šach mat - může v životě jít o „umlčení“ vzpomínek, těch bolavých a zraňujících, někdy ale i těch milých a hýčkaných. A o tom je právě ta první písnička - jak se s životem člověkem táhne minulost a nenechá ho v klidu. Navíc má ta skladba „východní“ nádech, proto i ten (tuším perský) název. A svízel přítula (Galium aparine, po slovensky Lipkavec obyčajný - to jsem našel přes Google :-)) je přece rostlina. Určitě ji znáš, roste často podél cest a má takové háčkovité plody, které zůstávají na šatech a špatně se sundavají. Prostě se drží jako klíště. Ale ten text není o ženské, které se nemůžeš zbavit :-). Je o smrti a jejím pokoušení. Ta když se přilepí, taky už nepustí. (To byl opravdu Marek, holky, fakt! Ale už má manželku a zcela čerstvé mimino Natálku… :-)))
Nové skladby mají zajímavý náboj a povedené kytarové melodické linky (až takové jakoby východní motivy). Kdo je výhradním autorem? Ty? Budete si dělit nové skladby půl na půl? Z vlastní zkušenosti vím, že není nic snadného „vnutit“ druhému kytaristovi tvojí skladbu a donutit ho, ať se jí naučí podle tvého dirigování a „pouze“ si do ní domyslí pár svých vychytávek, ať má k ní také nějaký ten vztah…
„Shah mat“ a „Svízel přítula“ jsem vymýšlel já a Marek udělal tu regulérní druhou půlku práce - napsal chytré a originální texty. Stupidním textem se dá sebelepší skladba úplně zabít, ať už je v jakémkoli jazyce. Teď na zkouškách sehráváme „Markovu“ písničku a máme každý rozpracované další. Nenudíme se. Jestli to bude půl na půl, to nevím, neřešíme to, jak to přijde, tak to bude. Ale rád bych poděkoval našemu bubeníkovi Robertovi a basákovi Standovi za práci, kterou na CRUELích písničkách odvádějí, není lehké se Markovi a mně trefovat do představ :-).
Jak vlastně už ty dlouho hraješ na kytaru? A jak ses postupně zlepšoval? Vše jako samouk? Nebo jsi k někomu docházel? Jaké to bylo, když jsi poprvé zahrál slušně sólo, jako jsi znal z desek?
Hraju od 19-ti, takže 13 let - to jsou věci, teď mi to došlo :-)… Jo, jo, vždycky samouk, k nikomu jsem nechodil. Ale měl jsem. S Guernicou jsme hráli pár převzatých songů, ale mě to nikdy moc nebavilo, po někom se opičit co nejpřesněji. Ale uznávám, že to hodně dá. Já jsem spíš vždycky prostál rockové koncerty před lepším z kytaristů a okukoval finty. Ty, které mě zaujaly, jsem se snažil naučit a zabudovat někam po svém. Pak jsem měl pár videoškol, ale to je tak netvůrčí záležitost, že mě to moc nebavilo. Raděj si něco, co nezahraju, vymyslím sám a pak se to naučím, když si to nahrávám v kompjůtru do kliku nebo bicích. Pak, když je to tam dobře, to je ten nejlepší pocit, 100x lepší než ze stahování cizích sól, prostě je to jen moje. Skládání hudby je dost sobecká záležitost :-).
Četl jsem na jednom kytarovém fóru tvůj příspěvek o výrobci kytar - Josefu Vébrovi. Já jsem zatím předběžně kontaktoval pro výrobu kytary „mých snů“ jiného stavitele - pana Jurkoviče, na kterého mám výborné reference. Chci se tě optat, ke komu z nich bys raději se zakázkou šel ty (do kytary chci investovat, takže finanční hledisko neřeším, řeším pouze kvalitu)?
A jéje, je to tu, myslel jsem, že to bude jen o kapele :-). Následujícími otázkami jsi mi pěkně zavařil, protože teď budu muset na zkouškách trpět kecy o svojí přechytralosti a samolibosti :-)… No, tak do toho… Jednoznačně bych šel k mistrovi Jurkovičovi (http://www.jurkovic-guitars.com). Rozumí dřevu a umí ho dobře vybrat. Jen se na něj musí trochu tlačit - volat, jezdit za ním - jinak má tendenci práci na „tvé“ kytaře odkládat a pracovat na jiných (od lidí, kteří na něj zrovna tlačí :-)). Sám mám od Petra Jurkoviče jednu kytaru a můžu ti říct, že snese přímé porovnání s originálem za 80 tisíc zcela bez problémů.
A co zmíněný mistr Vébr?
Pepa Vébr (kontakt: 604 632 110) je výborný designer a dokáže postavit velice kvalitní kytary, ale ve chvíli, kdy začne experimentovat a vymýšlet atypické konstrukční řešení, je výsledek nejistý :-). Já si u něj musel stavbu sedmičky krapet pohlídat a svedl jsem s ním menší „souboj“ o nitrolak - nechtělo se mu, ale bez průtahů souhlasil a nakonec kytaru krásně nalakoval :-). Lakování nitrem je totiž hodně zdlouhavé a pracné - vesměs všechno, co je k mání v obchodech, je lakováno polyestery, ve kterých je nástroj jak zalitý ve skle. Polyester dobře vypadá, navíc stačí 2 nástřiky a v laku není jediná vada, vše se zaleje. V nitru vyleze každý nedostatek v úpravě, lak s přibývajícími roky matní a praská, ale dřevo v něm dýchá a dozrává - dřív se jím lakovaly všechny kytary (myslím, že proto jsou staré nástroje tak vyhledávané a tak dobře hrají). V současné době je nitro zakázané z ekologických důvodů, ale třeba firma Gibson má částečnou výjimku pro omezený počet custom kytar. Jinak jak Jurkovič, tak i Vébr jsou stejné pečlivky, ale u stavby kytar to asi ani jinak nejde.
Jak se tváříš na nákup nových sériově vyráběných kytar (třebas značky Jackson) v kamenném obchodě? Doporučil bys „pokročilým“ kytaristům takovou koupi?
Sériové Jacksonky „z východu“ (Korea, Japonsko) jsou dobré průměrné kytary (skutečně výborné jsou až USA modely). Ale spočítej si, kolik se na ně nabalí (samozřejmě nejen na Jacksonky) rabatu a přirážek, než dolezou ke kupci. Já jsem v českých obchodech zatím nenarazil na kytaru, která by mě tak dostala, že bych ji koupil novou, ale záleží na okolnostech (o jak drahý nástroj se jedná, jak je v našich končinách dostupný, splňuje 100% mé požadavky, atd.). Kdysi měl kamarád zálusk na kytaru Brian Moore, ale nakonec si ji nechal dovézt z USA a stála o 30% méně než od českého distributora. Pokud jdeš po kvalitě a nechce se ti podstoupit riziko dovozu z ciziny bez možnosti vyzkoušení, doporučuju buď nákup vyhraného nástroje z druhé ruky, nebo nechat si u kytaráře nástroj vyrobit „na míru“. Ale je to věc osobního vkusu.
Kde by mohl potencionální zájemce o výrobu kytary na míru nejlépe prodat svoji stávající kytaru?
Určitě bych doporučil tyto bazary, které jsou dost obsáhlé, často aktualizované a mají největší návštěvnost: http://www.fender.cz, http://www.muzikus.cz nebo http://www.music-store.cz.
Vraťme se ale ještě ke stavbě kytar. Doporučil bys nějaké účelné vychytávky?
Když člověk nešetří a nevadí mu hi-tech, doporučil bych osadit si kytaru grafitovými kameny v kobylce včetně grafitového nultého pražce a zamykací mechanikou Sperzel. Zavilí vintagisti s tím mívají trochu problémy :-). Také bych doporučil piezzokrystaly, ale to už je docela rána (cca 7.000,-Kč), nicméně zvuk je to potom náramný.
Uff, tak popořádku. Co jsou to grafitové kameny a grafitový nultý pražec?
Grafitové kameny (http://www.guitarparts.cz/index.php?menu=graphinfo - dělá je firma Graphtech) jsou kameny do kobylky - stejné jako kovové, ale z grafitu. Důvod: ani „úderníkovi“ skoro nepraskají struny díky vysoké adhezi. No a nultý grafitový pražec to samé. Při jemném ladění nebo práci s tremolem díky adhezi nedochází k tomu, že by se struna nepohnula nebo zůstala viset v mírně nadladěné poloze (týká se to hlavně omotaných tlustších strun). Navíc tyhle pražce mají výrazně lepší zvuk než často používané „roller nuty“ (t.j. nulté pražce, u kterých se struna válí v ložisku mezi kuličkami nebo na válečku).
Hmm, tak to je pecka. A co ta zamykací mechanika Sperzel? Myslel jsem, že kytary můžou mít pouze pevné zámky…
Sperzel (http://www.guitarparts.cz/index.php?menu=sperzelinfo) jsou geniální hi-end ladící mechaniky. Lepší snad nikdo nevyrábí, stal se ze mne přesvědčený „sperzelista“ :-). Vypadá to tak, že je kolík dutý, uvnitř je kónický váleček na šroubu, utahuje a povoluje se lehce rukou (!) zezadu na mechanice. Výměna všech strun trvá tak 2 minuty. Jednoduše dírkou v kolíku strunu protáhneš, zamkneš, ustřihneš a tak na 3 pootočení motýlkem je naladěno. Dají se jednoduše rozebrat a kterýkoliv díl nahradit, navíc se dá jakkoliv přehodit točení závitu – pokud chceš MusicManí hlavu L4 + R2, no problem. Marek na sedmičku potřeboval pro tlusté H kolík s větší dírkou na protažení struny (.060) – prostě se objednal s větším otvorem a byl tak bez problémů dodán. (Nerad bych tuhle zapeklitou ptákovinu řešil třeba s firmou Schaller.) Ceny jsou naprosto super!!! Okolo 2 tisíc podle povrchové úpravy. Pamatuji si vcelku nedávnou dobu, kdy stály od 4 do 5 tisíc.
Ty jo…, a ty piezzokrystaly?
Firma Graphtech (také Fishman a další) dělá kobylky s piezzosnímačem (piezzem se snímají elektroakustické kytary). Je to tak, že v každém kamenu je „zamrdošený“ piezzokrystal, kouká z něj drátek, který vede pod kobylkou do kytary, vevnitř je aktivní elektronika (předzesilovač), do které se dráty zapojí. Potom hraje elektrická kytara, kromě normálního, taky zvukem dost podobným jako elektroakustika (ne stejným). Můžeš to mít variabilně zapojené. Na kytaře je pak další přepínač – piezzo / piezzo+snímače / snímač… Můžeš to posílat ven buď jedním jackem obojí, nebo mít 2 jacky (nebo stereojack) a signál z piezza posílat přímo do mixáku a signál ze snímačů do aparátu. Je to poměrně drahá sranda, ale ta variabilita zvuků…!
Na jaké hraješ struny (značka, tloušťka) a jak často je měníš?
Nejraději DR Tite Fit, když náhodou nejsou, tak na GHS, když nejsou ani ty, už je mi to jedno :-). DR jsou první struny, u kterých jsem poznal zřetelný rozdíl v soundu oproti jiným značkám, samozřejmě k lepšímu, aspoň subjektivně. Důvod neznám, ale při hře se chovají jinak. Tloušťky .009, .011, .016, .026, .036, .046, na sedmistrunku si doobjednávám tlusté H .060.
Tak to jsme kytaru probrali téměř celou. Zbývá mimo přepínačů a dalších menších věcí pouze kobyla nebo tremolo. Já vytahuji sóla raději prsty, než pákou, takže se tě optám na kobylu. Kterou bys doporučil?
S tou pevnou kobylou je to zapeklitější. S druhým kytaristou CRUEL (sám Marek Neckář, alias Darkmoore z Metalopole :-)) jsme to nedávno řešili na jeho sedmičku (už bude brzy dokončená, vyrábí ji Standa Papež). Skončili jsme u té „nehezké“ bezproblémové klasiky ala Fender Tele, protože: a) pak vedou struny skrz tělo (nejlepší sustain), b) pod dlaní není šroub a díky tvaru kamenů je to nejpodobnější pocit jako na Floyd Rose tremolu - takové placaté široké, c) Graphtech má v nabídce tenhle typ kamenů, d) ta kobylka je nakonec s černými matnými kameny dost zajímavá a pěkná - působí trochu technicistním dojmem. No a pokud by šlo o tremolo „nefloydrosího“ typu, pak doporučuji Wilkinson. Jsou relativně levné, kvalitní a Graphtech do nich také dělá grafitové kameny.
Naprosto vyčerpávající :-). Pavle, díky moc za opravdu kvalitní informace a super odpovědi a závěrem bych se ještě optal, kde vás v dohledné době můžou fans zhlédnout na živo?
Vyčerpalo to i mne, navíc pro nekytaristu to bude extrémně nudné čtení a možná i pro dost kytaristů :-))… Ale jak říká klasik: „…můžete se mnou nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat…“ :-))). Teď jsme měli dvouměsíční pauzu, protože Neckářovi rodili každým dnem, to se prostě po koncertech jezdit nedá, aby ti na pódium volala žena, že už je to asi tady :-)))… Hrajeme od března - první akce je 5.3. v Kainu (už tradičně), všechny zveme. Veškeré další informace jsou na našich stránkách, manažer Honza Jeřábek se snaží (díky) a telefonuje a telefonuje a :-)…
